Jednou z věcí, které jsou všem poměrně dobře známé, je to, že učitel nesmí vztáhnout ruku na žáka. Fyzické tresty jsou zkrátka zakázané, a je tomu tak již několik desetiletí. Důvodem bylo především to, že je mnozí učitelé zneužívali, a děti trestali nepřiměřeně. Je však pravdou, že od té doby jsme se již posunuli dál, a víme mnohem více jak o tom, jak se dětský mozek postupně vyvíjí, tak i o principech učení. Není tedy na čase toto rozhodnutí přehodnotit, a fyzické tresty do škol vrátit? Mnoho lidí si myslí, že ano.
Je pravdou, že se dnešní děti zdají mnohem drzejší, než jsme byli my v jejich věku, a z části je to také pravda. Ovšem vše nelze svést pouze na volnější výchovu, kterou mnohé děti mají, a absenci trestů. Důvodem je také to, že jsou díky internetu v podstatě zahlceny informacemi, a často ve svém věku neví, jak je všechny zpracovat. A jelikož starší generace mnohdy nemá příliš vysokou informační gramotnost, není nikoho, kdo by jim v tom pomohl. To však také znamená, že často přeceňují své vědomosti a myslí si, že ví víc, než učitelé. To samozřejmě vede k tomu, že je tolik nerespektují. Učitelé to samozřejmě tak mají mnohem horší, zvláště ti starší, kteří se nové době odmítají přizpůsobit a trvají na starých pořádcích. Je ale vhodné, aby si získali respekt fyzickými tresty?
Ukazuje se, že nikoliv. Fyzické tresty totiž nevedou k respektu, nýbrž k poslušnosti ze strachu. Jistě, lidé to často zaměňují, avšak jedná se o dvě naprosto rozdílné věci. Ta první znamená, že dítě bude zlobit, kdykoliv si bude jisté, že nebude chyceno, při skutečném respektu nezlobí, neboť ví, že by se to danému člověku nelíbilo.
Dále je tu fakt, že děti, které mají strach, ať už vědomý či podvědomý, se učí mnohem pomaleji a obtížněji než ty, které jsou uvolněné. Návrat fyzických trestů by tak znamenal s největší pravděpodobností i horší studijní výsledky. Učitelé si tak musí najít nový způsob, jak si u dětí respekt sjednat.