Do lékárny někdy zajde každý z nás. Ať už potřebujeme volně prodejný lék či si jdeme vyzvednout ten na předpis, většinou očekáváme, že jej ihned dostaneme. A v naprosté většině případů tomu tak je. Aby to však bylo možné, musí zásobování lékáren dobře fungovat.
To však samo o sobě nestačí. Je také nutné, aby byly dodávány přesně ty léky, které jsou potřeba. Jak ale zajistíme, aby tomu tak bylo, když jich je na trhu nepřeberné množství?
Zde nám pomůže statistika. Žádná lékárna totiž nemůže mít na prodejně všechny léky. I ony totiž mají určitou dobu trvanlivosti, a je pravděpodobné, že velká část z nich by prošla dříve, než by se stačila prodat. A asi není třeba říkat, že to by byla velká škoda.
Proto objednávají jen ty, které se vydávají nejčastěji, a podle toho také objednávají potřebné množství. Například léky jako Ibalgin či Paralen, které má v domácí lékárně snad každý z nás jako první pomoc při horečce, mohou být k dispozici prakticky neustále, neboť se prodávají velmi často.
Naopak velmi specifické léky na poměrně vzácné nemoci obvykle na prodejnách k dispozici běžně nebývají. Je to proto, že by v naprosté většině případů prošly dříve, než by se stačily prodat. A žádný obchod, ať už se jedná o lékárnu či kterýkoliv jiný, si nemůže dovolit jen tak prodávat prošlé zboží, aniž by na to zákazníky upozornil.
Je tedy jasné, že zásobovat lékárny není jen tak. Je potřeba pečlivě sledovat prodeje a podle nich plánovat, kolik kusů kterého přípravku kam dodat. I proto se tomuto problému věnují ve velkých řetězcích celá oddělení.
Samozřejmě se pravidelně stává, že zákazník potřebuje přípravek, který zrovna na prodejně není. V takovém případě je nutné mít možnost jej dodat do 24 hodin. I to je problém zásobování, které často musí jezdit denně, aby dodalo potřebné preparáty. Věřte ale, že zákazníkům to pomůže a lékárny z toho mají zisk. A o to tu jde především.
